HOMILIE „Fatimský den“ – 13. ledna 2008
Bohem milovaní bratři a sestry!
Prožíváme dobu vánoční, dobu, kdy jsme všichni radostní, že se nám narodil Spasitel světa, Kristus Pán. Tímto dnem Křtu Páně oficiálně dobu vánoční končíme. Každý Fatimský den je zasvěcen Panně Marii. A právě Panna Maria provází Ježíše po celý jeho život od jeho početí, narození, dětství, působení, smrt, zmrtvýchvstání až po celou věčnost, kde jsou spojeni poutem synovské a mateřské lásky. V době vánoční prožíváme radost, proto bych se chtěl zamyslet nad „Sedmi radostmi Matky Boží Panny Marie“.
1. Zvěstování archanděla Gabriela
„Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou… Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího.“ (Lk 1,28.31-32)
Boží Syn se stal synem člověka, Bůh přijal za svou matku člověka. A ona, plná milosti, naplněná novou přítomností Boží, začíná nosit pod svých srdcem plod svého života, svatého života.
Poprvé bylo vysloveno jméno Ježíš, který je Božím způsobem počat v lůně neposkvrněné, vždy Panny Marie. S úctou se radujeme a jsme přešťastní spolu s Pannou Marii, že nám daruje Vykupitele světa, až se naplní čas.
2. Kristovo narození v Betlémě
„Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.“ (Lk 2,6-7)
Žena – matka, když porodí své dítě, plesá nevýslovnou radostí, protože vydala ze sebe nový život. Panna Maria dala celému lidstvu opravdový Život, který je zároveň cestou, pravdou, ale i vzkříšením, životem věčným.
Po tolika útrapách a zkouškách se Panna Maria dočkala té největší radosti ze všech radostí – svého vytouženého syna, Božího Syna.
3. Příchod mudrců z Východu
„Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou, padli na zem a klaněli se mu.“ (Mt 2,10-11)
Před několika dny jsme slavili tuto velikou událost, která je tak velmi slavená zvláště na Východě, odkud mudrci přicházejí, aby se vpravdě a v duchu opravdové zbožnosti poklonili Kristu Pánu. I my přicházíme spolu s nimi a adorujeme Krista, klaníme se mu, a tak činíme radost Boží Matce, protože toto je její poslání – přivádět lidi k Spasiteli světa.
4. Nalezení dvanáctiletého Ježíše v chrámě
„Po těch dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.“ (Lk 2,46-47)
Když se matce ztratí dítě, prožívá velikou starost. Když ho nalezne, tak je naplněna velkou radostí. O to větší radost měla, když nalezla svého miláčka v chrámě, v domě jeho Otce. Vždyť ona přece věděla, kdo je jeho pravým otcem, ale také otcem nás všech, že je to samotný Bůh. Opět se i my těšíme z této čtvrté radosti Panny Marie. Uvědomujeme si však, že její život byl také naplněn i bolestí.
5. Zmrtvýchvstání Kristovo
„Raduj se a vesel, Panno Maria, aleluja, neboť Pán vpravdě z mrtvých vstal, aleluja.“
Tento velikonoční chvalozpěv doslova vybízí, aby se Panna Maria radovala a jásala, protože její Syn a zároveň Pán vstal z mrtvých. Panna Maria si nejvíce zasloužila radost ze zmrtvýchvstání Krista, protože ona nejvíce prožívala spolu s ním bolest jeho umučení a smrti. Jí náleží největší a první podíl na vítězství svého syna – Spasitele světa. A to i proto, když si uvědomovala, že už ho ztratit nemůže a že po své vlastní smrti s ním bude už napořád.
6. Seslání Ducha svatého
„Ti všichni se svorně a vytrvale modlili spolu se ženami, s Marií, matkou Ježíšovou a s jeho bratry.“ (Sk 1,14)
Panna Maria už jednou prožila blízké setkání s třetí Božskou osobou, když na ni sestoupil a ona počala z Ducha svatého. Celý život provází Matku Boží Duch svatý a ona je naplněná jeho milostí. Při seslání Ducha svatého stojí uprostřed večeřadla, uprostřed rodící se církve, je uprostřed nás. Ona stojí u zrodu církve, stává se matkou církve, matkou nás všech. Opravdová radost Panny Marie, radost, která proudí přes ni k nám lidem.
7. Nanebevzetí
„Vejdi a raduj se u svého Pána.“ (Mt 25,21)
Dovršením celého života Panny Marie bylo její nanebevzetí, když s duší i tělem spočinula v náručí svého Božského Syna. Poslední, sedmá, dovršující se radost nebeské Madony. Kéž i nám lidem vyprosí Boží Matka tuto radost, radost věčného života, až po slzavém údolí pozemského života zakusíme z Boží milosti štěstí a radost věčného života. Amen.