HOMILIE „První sobota“ – 1. ledna 2005
Drazí bratři a sestry, milí poutníci prvních mariánských sobot!
Včera odpoledne mi položil jeden neznámý pán otázku, proč se každoročně koná slavnostní mše svatá na Nový rok. Odpověděl jsem mu, že důvodem je jistě doba vánoční a začátek civilního roku, ale ten nejhlavnější důvod je Panna Maria – slavnost Matky Boží, Panny Marie.
Pannu Marii označuje hodně krásných pojmenování, např. Panna nejmoudřejší, Trůn moudrosti, Příčina naší radosti, Královna nanebevzatá a jiná. Ale ten největší titul, který korunuje její velikost, je Matka Božího Syna. Do nebe byl vzat např. Henoch a Eliáš, ale Matka Božího Syna je jen jedna jediná, a to je Panna Maria. Proto se dnes scházíme v kostele abychom v dnešní liturgii uctili především ji.
V České republice stanovili biskupové (ČBK), že tato slavnost bude zavazující k účasti na mši svaté jako v neděli. I takto chtěli nástupci apoštolů zdůraznit velikost této slavnosti, kterou kdysi dávno definitivně potvrdili církevní otcové v čele s papežem na třetím ekumenickém sněmu v Efesu v r. 431, když Pannu Marii prohlásili za Matku Boží - Theothokos.
Tuto slavnost konáme každoročně v době vánoční a myslím, že je to velmi dobře, protože právě o Vánocích je u Panny Marie více zdůrazněn aspekt mateřství.
Podívejme se dnes společně na Pannu Marii jako na matku, matku Božího Syna. Čím vynikala nade všechny tvory, čím byla tak mimořádná, že si ji Bůh vyvolil za svou matku? Především to byla velká milost, dotek Boží. Bůh si ji vybral mezi všemi ženami a učinil ji nedotčenou hříchem, neposkvrněnou.
Navenek nevynikala ničím mimořádným, protože její mimořádnost byla skrytá v nevinnosti, čistotě, pokoře a především ve velké milosti u Boha. Byla vyvolená, ale její vyvolení není pasivní, ale aktivní. Panna Maria spolupracuje s Bohem, především když říká své ANO při setkání s archandělem Gabrielem. A pak celý její život je neustálá spolupráce, jedno velké ANO na díle vykoupení. Panna Maria není Matkou jen při početí, při porodu a po porodu, ale po celý život Krista. Ona je jeho matkou i na věčnosti, protože v Kristu je věčnost. Toto své mateřství aplikuje také na nás, na svých adoptovaných dětech.
Stala se pod křížem naší matkou ne pouze formálně, na dálku, ale skutečnou matkou, která nikdy neopouští své děti. Ona vpravdě slyší a vyslyší. Důkaz by nakonec mohla podat řada z nás přítomných, kdyby chtěla sdělit své zkušenosti s Pannou Marií.
A pak jsou tu různá zjevení, která svědčí o tom, že ona zůstává stále se svými dětmi a přináší jim poselství z nebe; La Saletta, Lurdy, Fatima a jiná a jiná zjevení. Jsou nám známa její slova: „Modlete se růženec! Obraťte se! Pokání, pokání, pokání…“ Přichází jako vánek, nevtírá se, nerozčiluje se – jen tiše mluví a koná. Jak to dělávala za svého pozemského života, tak to dělá i v dnešní době.
Dnes je 1. ledna a začal rok 2005. Zároveň je první sobota. A my přicházíme, protože věříme, že Panna Maria existuje, že existuje Církev, že existuje velikost mše svaté, že existuje nebe.
Proto tě dnes vroucně prosíme, Panno Maria, o tvou přímluvu za nás, za tvé děti. Všichni jsme tvoji a ty jsi naše společná matka.. Prosíme tě o tvou přímluvu u Božího Syna za to nejdůležitější – za spásu našich nesmrtelných duší a za vzájemnou lásku mezi námi, ze které už vzniká nebe na zemi, a my velmi toužíme cítit a vnímat tuto Boží lásku mezi námi, která je věčná, která nikdy nekončí. Amen.